Rychnov nad Kněžnou byl prvním místem při severovýchodní hranici království českého, které mělo střední školu.
Myšlenku realizoval majitel rychnovského panství hrabě Norbert Leopold Kolovrat Liebštejnský. Zakládací listina byla podepsána 29. března 1714.
Vyučovalo se náboženství, čtení, psaní, počty, latina, ale také čeština a němčina.
Nejdříve se vyučovalo v náhradních prostorách, protože stavba koleje pokračovala pomalu a byla dobudována až v roce 1724.
V letech 1745 - 1750 zde studoval první profesor češtiny na pražské univerzitě František Martin Pelcl. Jméno tohoto slavného rychnovského rodáka nyní nese naše gymnázium. Škola (původně latinská) prošla různými reformami a v roce 1801 se stává gymnáziem. Vývoj gymnázia je opět velmi různorodý, závislý na historických událostech. Počet studentů však stále vzrůstá a v roce 1879 jich má škola již 414 (pro zajímavost - počty studentů ve třídách dosahovaly maxima až 88).
První maturity se konaly v roce 1872 a bylo přihlášeno 30 studentů. Psaly se písemné zkoušky z českého jazyka, latiny a matematiky. Ústní zkoušky se konaly ve všech předmětech včetně náboženství, kromě přírodopisu a tzv. filosofické propedeutiky.
V roce 1918 budova starého piaristického gymnázia vyhořela. Nová budova byla otevřena roku 1924,tedy přesně 200 let po otevření původní piaristické koleje. Škola s mění na Pelclovo československé státní reálné gymnázium.
V době 2. světové války, od roku 1943, bylo gymnázium zabráno Němci a stal se z něho vychovávací ústav pro budoucí německé vojáky.
Po 2. světové válce dochází k reorganizaci školství a roku 1954 se z gymnázia stává jedenáctiletá škola.
V roce 1982 byla k historické budově přistavěna nová část s posluchárnou a laboratoří pro výuku biologie, učebnou administrativy a dalšími dvěma učebnami.
Po dokončení přístavby bylo zcela zrekonstruováno školní hřiště. Byly zde postaveny tři antukové kurty, na nichž se provozují různé míčové hry jako fotbal, volejbal a basketbal.
V 1. poschodí budovy byla v roce 1988 odhalena pamětní deska známému absolventu školy Jiřímu Šlitrovi, jehož charakteristická buřinka se o dva roky později stala součástí loga školy.
V září 1989 získává škola název Gymnázium Františka Martina Pelcla.
O deset let později v roce 1992 vzniká i posilovna. Slouží k zlepšování kondice nejen studentům při tělesné výchově, ale i dalším zájemcům z řad učitelů nebo občanů města.
Je zprovozněn školní bufet. Škola se tak začíná starat nejen o stravu pro mozky, ale též pro žaludky svých studentů.
K dalšímu rozšíření budovy školy dochází v roce 1996, kdy se přistavuje sportovní hala a pět dalších učeben.
Stavební úpravy proběhly v letech 1999 až 2002. Škola dostala novou barvu omítky, byla vyměněna většina oken, bylo zrekonstruováno vytápění s regulací, zmodernizováno bylo i sociální zařízení a budova se stala bezbariérovou.
2011 Zateplení budovy přístavby (včetně výměny oken) a střechy Sportovní haly Romana Šebrleho. Studenti konečně chodí na nová a krásná sociální zařízení v přístavbě.
2012 Sportovní Hala R. Š. má rekonstruovanou střechu a také palubovku.
HISTORIE V DATECH
1714 - Norbert Libsteinský založil piaristické gymnázium.
1848 - Český jazyk se stává povinným vyučovacím předmětem.
1869 - Zřízeno vyšší osmitřídní gymnázium s maturitou.
1872 - První maturity na úplném gymnáziu.
1918 - Vyhořela budova piaristického gymnázia.
1922 - Rychnovské gymnázium přeměněno na reálné gymnázium. Zahájena výstavba nového gymnázia.
1924 - Otevření nové budovy gymnázia v Rychnově nadKněžnou
1930 - Na gymnáziu studuje 180 studentů, z toho 60 dívek.
1934 - Na místě piaristického gymnázia a koleje zřízen park a postaven památník.
1943 - Zatčeni a později ve vězeních a koncentračních táborech umučeni profesoři gymnázia dr. Josef Dvořák, František Jelínek, František Bezděk a Josef Schütz.
1954 - Gymnázium přejmenováno na jedenáctiletou střední školu.
1961 - Další změna názvu. Tentokrát na střední všeobecně vzdělávací školu.
1972 - Proběhly oslavy stého výročí prvních maturit.
1975 - Začátek družebních vztahů se školou v Magdeburgu.
1982 - K historické budově přistavěna nová část s posluchárnou a laboratoří pro výuku biologie, učebnou administrativy a dalšími dvěma učebnami.
1988 - Odhalena pamětní deska J. Šlitrovi.
1997 - Přistavuje se hala a pět dalších učeben.
1999-2002 - Škola dostala nový kabát, bylo zrekonstruováno vytápění s regulací, zmodernizováno bylo i sociální zařízení a budova se stala bezbariérovou.
V listopadu 2004 byla v rámci dne otevřených dveří za přítomnosti Romana Šebrleho a představitelů kraje a města slavnostně pojmenovaná sportovní hala na Sportovní halu Romana Šebrleho.