Odkaz pro registrace: ZDE
Už se vám někdy stalo, že si telefonujete s mamkou a najednou nevědomky začnete v půlce věty mluvit jazykem, kterému ona nerozumí? Mně se to stalo a můžu vám říct, že pro obě to bylo nečekané, ale milé překvapení. Jak je to možné? Navzdory všem koronavirovým opatřením jsem si totiž po maturitě sbalila svých pár švestek a vyrazila jsem na necelé dva měsíce do Německa jako au-pair. Už odmala to byl můj sen, a i když jsem se ho v dubnu kvůli koroně málem vzdala, nakonec mě na internetu oslovila moc milá maminka dvou kluků ve věku 2 a 6 let, párkrát jsme si zavolaly a už jsem si kupovala jízdenku do Stuttgartu.
Tam mě vyzvedl usmívající se pár a společně jsme se vydali na cestu ke švýcarským hranicím do německého Švábska. Hned se se mnou bavili o všem možném. Své nové mamce jsem rozuměla úplně v pohodě a na mluvu ostatních členů rodiny jsem si také poměrně rychle zvykla. V dalším zdokonalování jazyka mi měl pomoci jazykový kurz, na který mě rodina přihlásila. Online výuka probíhala dvakrát týdně dvě a půl hodiny. Avšak i když jsem se účastnila pokročilého kurzu na úrovni B2, probírali jsme tam gramatiku, kterou jsem dávno znala z našeho vyučování. Nakonec to pro mě bylo spíše opakování a zkouška trpělivosti, protože někteří účastníci nedokázali ani správně vyčasovat sloveso být, natož dát sloveso ve vedlejší větě na konec. Až ve Švábsku jsem si uvědomila, jak dobře nás škola připravila. Naše němčinářské dovednosti nabyté na GFMP jsem dosud chápala jako samozřejmost, a ve srovnání s jinými se teď ukázalo, jak moc toho vlastně všichni umíme.
Měla jsem opravdu obrovské štěstí, protože jsem narazila na neuvěřitelně milou rodinu. Během pracovního týdne jsem pomáhala se snídaní a ranní rutinou před odchodem do školky. Dopoledne jsem měla většinou volno, které jsem využívala na procházky po městě a do nádherné přírody. Po návratu jsem si musela udělat oběd, takže jsem se návdavkem naučila vařit. (Díkybohu existuje FaceTime a mamka ochotná jeho prostřednictvím vždy poradit!) Odpoledne jsem vyzvedávala kluky a společně jsme si hráli, šli na koupálko nebo na hřiště. Většinou jsem pak už vyčerpaná odpočítávala každou minutu do večera, kdy jsme se podívali na video, přečetli pohádku a kluci usnuli. Konečně chvilka na oddych a v televizi něco jiného než auta! Víkendy patřily výletům: navštívili jsme například Kostnici a Bodamské jezero, pohádkový hrad Hohenzollern nebo lázeňské město Bad Waldsee. Těch několik týdnů uteklo jako voda a já se moc těšila domů, ale zároveň bych nejradši ještě zůstala a vyhnula se loučení s mými úžasnými kluky a au-pair rodiči. Už ve vlaku se mi po nich stýskalo, ale ten jel dál až do Česka, kde jsme si na hranicích najednou mohli sundat roušky a kde už mě vyhlížela má opravdová rodina.
Pokud chcete zažít neuvěřitelné léto plné nových zážitků, zkušeností a dovedností týkajících se cizího jazyka, kultury, ale třeba i péče o děti, tak neváhejte a jeďte pryč! Nejenže si zamilujete nový jazyk a kulturu, ale navíc se prohloubí vaše láska k češtině a k Česku.
Diana Petrová, čerstvá absolventka GFMP