Vážení zájemci o studium,
informace a rozvrhy s předměty pro vstup do výuky najdete: Zde.
Studenti s oblibou diskutují na aktuální téma. Tentokrát se v hodinách českého jazyka v rámci procvičování řečnického funkčního stylu diskutovalo na téma: Jak pomoci lidem, kteří utekli před válkou na Ukrajině? Žáci doslova ožili. A výsledek diskuse? Nejenom slova, ale i spousta nápadů a zrealizovaná páteční „Svačina na pomoc“.
Třída 2.B4 se pustila společně do práce a nachystala sladké i slané dobroty, které si ve škole přišli v pátek 11. března o hlavní přestávce zakoupit žáci z ostatních tříd a také učitelé. Propagace, domácí pečení, příprava prodeje a samotný prodej, vše se zvládlo. Vybrané peníze se třída 2.B4 rozhodla věnovat ukrajinským maminkám s dětmi, které nyní bydlí v rodinách našich studentů a také v Černíkovicích.
Podařilo se vybrat celkem: 10.373,- Kč
Přečtěte si, co o akci sami žáci napsali (texty jsou kráceny):
Myslím si, že solidarita rychnovských studentů a učitelů gymnázia byla v pátek během velké přestávky hodně vidět. V aule jsme mohli být součástí sepnutí všech. Jsem velmi rád, že se nám podařilo vybrat něco málo přes 10 tisíc. Doufám, že tyto finance budou dány těm nejpotřebnějším. Myslím si, že celou organizaci akce jsme zvládli na 100 %. Každý se snažil pomoct svým výtvorem, holky byly ano šikovnější, ale chlapci nebyli o moc pozadu. Všem všechno chutnalo a nikdo si nestěžoval. Vše jsme prodali během pár minut. Nazval bych to úspěchem! (Jakub Matějíček)
Jsem ráda, že se všichni ze třídy zapojili, i kluci pekli, což mě velmi překvapilo, v dobrém slova smyslu samozřejmě. Ještě 15 minut před prodejem jsme psali štítky s názvy a s cenami. Nenapadlo nás to ale napsat i na druhou stranu, takže když jsme prodávali, zjistili jsme, že vlastně nevíme, kolik co stojí. Všechno nakonec dopadlo dobře. Z doslechu vím, že všem zákazníkům moc chutnalo, a to je na tom to hlavní. Teď už si jen pohlídat, aby s penězi bylo dobře naloženo, a vše bude dokonalé. (Tereza Kráčmerová)
Naše svačinová akce mě potěšila. Před akcí jsem měl trochu strach, protože nebyly stanovené ceny a vůbec celkově rozpočet. Také jsem se bál, aby přišlo dost zájemců, protože plakáty jsme vyvěsili pouze den předem. Měl jsem radost, že jsem mohl něco sám upéci a nakonec to nemusel ani prodávat. Prodaly to spolužačky. Nejvíce mě potěšilo, že moje pečivo chutnalo, dokonce chtěl někdo i recept. Vše bylo tak akorát rychle vyprodané, a to je taky dobře. Radost mám i z toho, kolik jsme vybrali peněz.
Já sám jsem upekl párky v listovém těstě, které každému chutnaly. Jejich pečení bylo velmi jednoduché. Čtvereček listového těsta jsem potřel směsí kečupu a kremžské hořčice, to jsem posypal kořením ze sušených rajčat a medvědího česneku. Potom jsem do toho zabalil párek, shora jsem párkrát těsto nakrojil a nakonec vše potřel vajíčkem a posypal lněným semínkem. Párečky jsem dal na plech, bylo jich asi 25 kusů, s pečením mi pomáhala mamka, díky které jsem to stihl. (Jiří Beránek)
Potěšilo mě, že se akce vyvedla. Během chvilky jsme měli už polovinu věcí pryč a dle hodnocení učitelů a žáků to stálo za to!! Všichni jsme se usvědčili v našich pečících schopnostech a do budoucna víme, že hlady bychom neumřeli. Jsem také ráda, že z počátečního chaosu jsme během chvilky vybruslili jako kolektiv a vše vedlo ke zdárnému konci. Samotný výdělek dosáhl také neuvěřitelné částky, takže spokojenost je jak na naší straně, tak snad i na straně kupujících. Doufám, že to není poslední akce, kterou s naší třídou přichystáme, a že i ty další budou mít stejný úspěch. (Marta Rambousková)
Plakáty byly vyvěšeny den před akcí po celé škole a myslím si, že to hodně pomohlo. Velká výhoda byla i uzavření školního bufetu. Měl jsem radost z toho, kolik se toho prodalo, a hlavně kolik se vybralo, to jsem opravdu nečekal. Bavilo mě vidět ty lidi, kteří přispívají na dobrou věc i např. tím, že nechtěli vracet apod. Byl jsem nadšený i ze zapojení učitelů a jejich pochvaly nás také velmi potěšily.
Perníčky jsem připravoval s mamkou týden předem. Musel jsem zajet k babičce pro náplně a formičku, protože babička je mistr ve zdobení. Poté jsem to nechal na mamce a šel jsem na trénink. Po něm jsem ještě dopomohl perníčky dozdobit. Hotové jsme naskládali do krabičky a druhý den jsem je převezl do školy. (Adam Ferebauer)
Užíval jsem si moment a z ostatních sršel pocit veselosti, ale také váhavosti nebo obavy z nadcházejícího prodávání studentům. Avšak po skončení byli všichni radostí bez sebe. Také señor Bílek přispěl, koupil si některou z dobrot a nakonec se s naší třídou vyfotil. Kdybychom měli šanci tuto akci zopakovat, určitě bychom neodmítli. Vybralo se přes úctyhodných 10 tisíc za nějakých dvacet minut prodávání. (Ondřej Kánský)
Peníze, které jsme vydělali, pošleme na dobrou věc pro Ukrajinu. Na výběr z jídla byla například klasická tradiční bábovka i netradiční párky v těstíčku. Chtělo to vynaložit spoustu času a hlavně trpělivosti. Velké plus celé této akce bylo, že lidé věděli, že jejich peníze půjdou na pomoc lidem. Tím pádem nám dávali nějaké drobné navíc. Dohromady se vydělalo přes 10 tisíc. Což si myslím, že na akci, která trvala 20 minut, je velice slušný výsledek. (Michaela Juristová)
Z pátečního bufetu jsem nadšená. Nato že jsme se rozhoupali celkem pozdě, tak se vše vydařilo a všichni přinesli, co měli a co slíbili, že udělají. Všem moc chutnalo a většina chválila naše výrobky. Studenti i učitelé nakupovali jako diví, že jsme nakonec byli rádi, když zvonilo na hodinu. Nic nám nezbylo, což považuji za úspěch. Všichni byli štědří a mnoho z nich i přeplácelo. Hodně lidí si pochvalovalo sušenky s kousky čokolády a modro-žluté muffiny, které byly výborné. Celá třída se s radostí podílela na prodeji, nabírání dezertů na tácky atd. za mě se nám tato akce velice povedla a naši třídu více stmelila. (Jessika Zakouřilová)
Mohl bych říct, že atmosféra byla moc fajn, upřímně jsem nečekal, že se vybere tolik peněz. Trochu mě to i dojalo, protože mám pár přátel právě teď na Ukrajině a bojují za svou zem, možná je už ani v životě neuvidím a ani nevím, zda ještě žijí. Jsem rád, že se i na naší škole pomohlo na dobrou věc. Samozřejmě nám hrálo i trochu do karet, že byl zrovna zavřený bufet, takže kdo chtěl jídlo, „musel“ k nám. (Adam Mizera)
Přestože jsme vyvěsili plakáty den před akcí, tak přišlo obrovské množství lidí. Všichni se zapojili. Někdo přinesl slané a někdo zase sladké dobroty. Kdo nepřinesl žádné jídlo, tak se alespoň snažil zapojit v organizačních věcech. Díky zavřenému školnímu bufetu a tématu akce se vybralo mnohem více peněz, než kdokoliv z nás čekal, a věřím, že takový finanční obnos bude nápomocný těm, kteří ho potřebují. Na akci se mi také velice líbila dobrosrdečnost některých žáků a učitelů, kteří darovali více peněz, než měli původně zaplatit. (Dominik Šumichrast)
V pátek o velké přestávce jsme společně s celou třídou pořádali svačinu na pomoc. Večer před tím jsem pekla buchtu. Měla jsem malé obavy, jestli si ji vůbec někdo koupí a bude jim chutnat. Překvapilo mě, že se vytvořila fronta lidí ještě pár minut před zvoněním. nadšeně jsem pozorovala, jak všechny dobroty, které jsme přichystali, rychle mizí, i má buchta. Byla jsem velmi ráda, že se nám tato akce vydařila a dokázali jsem vše prodat. Ale hlavně mě udivila částka, kterou jsme vydělali, a to díky lidem, kteří přispívali větší částky, než daná pochutina stála. Do budoucna bych se určitě ještě ráda podílela na nějaké podobné akci. (Kateřina Fuksová)
