Vážení zájemci o studium,
informace a rozvrhy s předměty pro vstup do výuky najdete: Zde.
„Zabili, zabili, chlapa z Koločavy …,“ hlavním cílem naší exkurze do Prahy bylo večerní představení v Divadle na Vinohradech: Balada pro banditu.
Vyjeli jsme v 6 hodin ráno dvěma autobusy. V Praze jsme nejdříve navštívili Státní operu a absolvovali jsme asi hodinovou prohlídku největší scény v Praze. Měli jsme skvělého průvodce, který nám podrobně popsal její historii. Uvnitř budovy jsme také viděli probíhající stavbu kulis na večerní představení. Překvapila nás nádherná zlato-bílá rokoková výzdoba a pěkné malby na stropě. Rušivým elementem ale byly malé monitory před sedačkami v lóžích.
Pěšky nebo metrem jsme se přepravili na Vyšehrad. Zde nás provedli studenti třídy 7.A8. Následovalo vyplňování zadaných úkolů na hřbitově a Slavínu. Vyhledali jsme hroby Bedřicha Smetany, Milady Horákové, Josefa Čapka, Boženy Němcové, … atd. (Jiří Beránek, Kateřina Jůdlová a Adam Mizera)
Na námět balady Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník zpracovali Milan Uhde a Miloš Štědroň divadelní muzikál, který se v 70. letech minulého století hrál s velkým úspěchem v divadle Husa na Provázku. Tato nádherná balada v sobě skrývá téma lásky, zrady, nezkrotné touhy po svobodě, úplatnosti, pomsty a vraždy. Mnohé písně z této hry doslova zlidověly.
Uvádíme několik postřehů od studentů:
Hlavním bodem programu bylo večerní představení Balada pro banditu, kde dívkám učaroval Marek Lambora, co by krásný a rebelský šuhaj, a chlapcům rozproudila krev v žilách Eržika v podání Michaely Tomešové. (Jessika Zakouřilová)
Se zazněním prvních tónů představení mé přesvědčení o nudnosti divadel mizí a můj zrak upoutávají hlavní představitelé… Herecké výkony byly ohromující a rozhodně tento den pouze vylepšily. Mohu říci, že na divadlo už nemám tak záporný pohled a náš výlet považuji za velmi vydařený. (Marta Rambousková)
Musím říct, že tohle bylo nejhezčí divadelní představení, na jakém jsem kdy byla. (Kateřina Jůdlová)
Herecké výkony představitelů byly ohromující. Divadlo jsem měla vždy v oblibě, proto jsem si tuto atmosféru celým srdcem vychutnávala. (Julie Klimišinová)
Divadelní hra Balada pro banditu od Milana Uhdeho mi doslova brala dech. Hlavní postava Nikoly Šuhaje s Eržikou a četníkem Pavlem, později milencem Eržiky, ovládli celou divadelní scénu. Jediné, co mě chvílemi vracelo zpátky z transu, byly rány slepých nábojů. Na můj vkus jich tam bylo příliš… (Klára Juránková)
„Zabili, zabili, chlapa z Koločavy, řekněte hrobaři, kde je pochovaný.“ Těmito verši krásné písně, známé hlavně díky Ivě Bittové, končila moje dvouhodinová podívaná na hru Balada pro banditu v podání umělců Divadla na Vinohradech. Zážitek to byl nádherný, úctyhodné výkony herců společně s hudbou živé kapely se malebně tandemově doplňovaly v místech největšího napětí a příběhových zvratů, kterých tato hra má nespočet. Příjemným potěšením však bylo zjištění, jak se herci umí vypořádat se zpěvnými pasážemi – tímto bych obzvláště vyzdvihl herce hlavních postav, tedy Marka Lamboru v roli Nikoly a Michaelu Tomešovou v roli Eržiky. Celé to nakonec vygradovalo konečnou pasáží, kdy celý soubor herců zpíval onu píseň „zabili….“, kdy i tomu nejtvrdšímu člověku vyrašila husí kůže. Poté už jen přišly několikaminutové ovace. (Jakub Matějíček)
Zlatým hřebem večera mělo být Divadlo no Vinohradech. Upřímně jsem spíše kulturní barbar, na žádném velkém divadle jsem ještě nebyl, a tak mé očekávání byla na bodu mrazu. Ale opak byl pravdou. Balada pro banditu mě příjemně překvapila a v souznění s perfektními výkony herců jsem byl nadšen a odcházím s velice dobrým pocitem, že peníze mých rodičů šly na správnou věc. (Adam Ferebauer)
Když divadlo začalo, nikdo nevěděl, co se bude dít. Nakonec si myslím, že jsme všichni byli nad míru spokojení. Krásný zpěv, profesionální herci a propracovaný scénář se mě osobně velmi líbil. Ještě dlouho po skončení divadla nám znělo v uších: „Bylo tu, není tu…“ (Tereza Čapková)
