Vážení zájemci o studium,
informace a rozvrhy s předměty pro vstup do výuky najdete: Zde.
Ahoj Táni, zdravím tě z adapťáku. Když jsem sem přišla (do třídy), řekla jsem si: No a jéje, jak si je zapamatuji? Ale když začal adapťák, vše se změnilo. Říkali jsme si všechno možné (i nemožné). Lidé jsou tu super, dokonce i paní učitelka, která je vtipná a plná úsměvů a radosti. Jo ale ke všemu dobrému patří i něco zlé a hádej co to bylo? Správně – pravidla. V9m, že ke spokojené třídě jsou hold potřeba, ale řekni Táni, každý dobrý člověk by to měl znát už z domova, jak se chovat. Ale pak to bylo zase super. S holkama jsem si říkaly vtipy a hrály flašku a kluci hráli s některýma holkama fotbal a jiné hry (a myslím, že si to užívali). A samozřejmě nechyběli rodiče ani úkoly a ani asi největší událost pro holky – štěňátko Tafinka, pro které by se klidně všichni zrakvili, jen aby si ji mohli poňuchňat (já taky) a co se úkolů týče, některé nás potrápily, ale jiné byly dost zábavné Potom odešli jak rodiče, tak veškerá mládež v podobě sourozenců. Pak jsme šli domů, no vlastně do školy, kde jsme se dále seznamovali. Hodně nás to bavilo a cítili jsme (myslím, že všichni) hrdost, protože jsme si všichni zapamatovali nejen spolužáky, ale i učitele (což je na gymplu opravdu umění).
Vše bylo tedy super, avšak čím dál více lidí si kladlo otázku: Kdy půjdeme na tu večerní bojovku, kterou nám slíbili? A tak jsme se zeptali paní učitelky, na co čekáme. A paní učitelka nám na to řekla: „Čekáme jen na tmu.“ A asi po 30 minutách byla tma na světě. Pak nám vysvětlili, o co jde v té bojovce, dali nám dopis, který nebyl napsaný písmeny, ale čísly, a tak jsme bloudili po škole a kdybychom nesvítili baterkami jako světlušky, neviděli bychom ani na nohy a ruce. Tma nás kolébala a my jsme mezitím úspěšně vyřešili úkoly i navzdory vtipálkům, kteří nás děsili místo strašných duchů. Samozřejmě všechno dobře dopadlo, a dokonce jsme dostali odměnu a před spaním jsme se koukali na super film, který se jmenoval Zpátky do budoucnosti a pak šli spát.
Byl to nej adapťák s nej učiteli a nej kolektivem neboli třídou!
S pozdravem
Majda
Ahoj tati,
Píši ti z adapťáku. Je to tady docela dobrý. Nejvíc mě bavily sporty jako fotbal nebo basket. Nejlepší ale byla večerní hra, kdy jsme měli rozšifrovat zprávu. Dnes jsme běželi orientační běh. To mě taky bavilo, ale nenašel jsem všechny stanoviště.
S pozdravem
Matěj
