V úterý 25. března 2025 jsme se vypravili do Městské knihovny, abychom
navštívili besedu s paní spisovatelkou Markétou Pilátovou. Ta nám chtěla přiblížit
život jednoho z největších českých spisovatelů 20. století, Arnošta Lustiga, což se
jí určitě povedlo. Osnovu besedy tvořila její nová kniha, Arnoštova cesta,
pojednávající o životě právě tohoto literárního velikána. Životě, který lze nazvat
všelijak, jenom ne nudný.
Začali jsme samozřejmě autorovým dětstvím v Praze a divokými mladými léty,
plnými rvaček a krádeží. Pokračovali jsme přes koncentrační tábory Terezín,
Buchenwald a Osvětim. Na těchto temných místech dějin totiž Lustig prožil
nejtěžší momenty života (o Osvětimi se svou rodinou nikdy nemluvil). Skrze
vyprávění jsme se ocitli ve víru Pražského povstání, navštívili izraelské kibucy,
Jugoslávii i USA. Všechna tato místa Arnošt Lustig navštívil a na všech těchto
místech jej kromě humoru doprovázela i notná dávka štěstí, jelikož bez něj by
např. útěk z transportu smrti nemusel přežít.
Dozvěděli jsme se dost novinek, ať už přímo o spisovateli, nebo i o historických
událostech, kterými si prošel, jakož i každodenním životě lidí v oné době. Věděli
jste třeba, že podstatnou část svých děl napsal ve vaně? Nebo že jednou
z nejcennějších komodit v koncentračních táborech byly tkaničky? Nejen
takovéto zajímavosti jsme se za dobu přednášky dozvěděli. Na závěr jsme si i
vyzkoušeli i zajímavou metodu psaní, tzv. live writing, který i paní Pilátová často
používá. Rozdělili jsme se na menší skupiny, ve kterých každý člověk zapisoval
poutavé příběhy, vypravované zbylými členy uskupení. Nevím, jestli by naše
výsledná „díla“ měla potenciál vytvořit knihu, ale některé práce byly vcelku
povedené.
Závěrem chceme poděkovat paním učitelkám Lockerové a Šustrové za doprovod
na akci, Městské knihovně za prostory, ve kterých se akce konala, a samozřejmě
paní Pilátové za celou besedu. Mj. bychom rádi poděkovali i člověku, který čas
přednášky určil na dobu našeho odpolední vyučování.
Martin Felcman, 4A8
